změna využití stavby z dosavadního bydlení na zápis jiná stavba
Historie objektu:
K pozdně empírovému domu na půdorysu ve tvaru L, pocházejícímu z doby velkorysé klasicistní úpravy Národní třídy ve 2. třetině 19.stol. a upravovanému v l. 1869 (přístřešek na dvoře, Karl Schleistinger), 1894 a 1900, přistavěli v r. 1875 arch. Bohumil Tesař a Jan Kruliš vzadu na dvoře třípatrový novorenesanční činžovní dům na zajímavém třítraktovém půdorysu s vnitřní chodbou. V r. 1883 získal přední dům při Národní třídě novinář a nakladatel František Šimáček, po jeho smrti v dubnu r. 1885 ho převzal Šimáčkův zeť František Topič. Výkladce Šimáčkových a Topičových knihkupeckých krámů údajně v l. 1883, 1889 a 1894 upravoval přední architekt novorenezance Jan Zeyer, podle jehož plánu byla v r. 1894 zřízena konstrukce výstavního sálu na dvoře ze železa a skla. Zde do r. 1899 probíhaly první pražské výstavy evropské umělecké moderny, prokládané expozicemi umělců z okruhu SVU Mánes. V r. 1905 Topič dům prodal a přestěhoval se do sousední budoy č.p. 1010. Nový majitel "Praha, Spolek kapitály a důchody vzájemně pojišťující", pověřil v r. 1906 projektem secesní přestavby domu arch. O. Polívku. Jeho plány z l. 1906-07 uskutečnila během r. 1907 firma Matěje Blechy, v r.1908 byl ještě sál na dvoře přestavěn na hostinskou verandu. Spolu se sousedním Topičovým domem přestavuje budova pojišťovny vrcholnou ukázku Polívkova ovládnutí secesního stylu, který neměl být aplikován jen na samotnou budovu, ale měl intenzívně zušlechťovat i její širší okolí včetně chodníků a reklamních poutačů. Polívkovo dílo zajímavě transformuje kompoziční postupy novobarokního historismu a svým využitím velikých nápisů, praporových žerdí a dalších prvků v celkové kompozici stavby zárovneň anticipuje velkoměstskou ikonografii architektury 20.let. Dílem mimořádné hodnoty se staly i Šalounovy figurální reliéfy v 1.patře fasády. Dům prošel úpravami v l. 1929 (Jan Kříž), 1931 (portál v přízemí, Emil Švarc), 1932, 1936 (Kurt Spielmann), 1937 (Josef Matějíček), 1941 (Bohumil Belada), 1959, 1969 (Zdeněk Šikýř, Jaroslav Pelc), 1971, 1974. V r.1963 byla v dvorním přístavku domu založena známá poetická vinárna Viola, významné centrum uměleckého přednesu básnických textů, dramaturgicky řízené PhDr. Vladimírem Justinem. Interiér Violy upravoval v r. 1990 arch. Miroslav Řepa.
Architektonicky nehodnotnější části domu je jeho uliční křídlo obrácené do Národní třídy. Je podsklepené, třípatrové (s polopatrem na místě 4.p.), kryté sedlovou střechou. Dispozici přízemí vytváří dva trakty situované příčně vůči průjezdu do dvora a tříramenné schodiště v koutě vlevo za průjezdem. Dům je zděný, při Polívkově přestavbě v l. 1906-07 byly sporadicky použity železobetovné konstrukční prvky. Polívkova fasáda je semiosá, členěná třemi arkýři a charakteristickým polívkovským balkónem v úrovni 2.p., mohutně vyčnělou, velkými kovovými konsolami podepřenou krycí deskou římsy nad polopatrem a dvěma novobarokně tvarovanými atikovými štíty v krajních osách na bocích této římsy. Spodní část fasády tvoří obchodní výkladce (1969) a obloukový portál průjezdu. Mezi obdélná okna 1.p. jsou vsazeny vynikající alegorické reliéfy Ladislava Šalouna s náměty pojišťovnictví, barevné, glazované, označené nápisem RAKO. Nadokenní štítky oken a arkýřů 2.p. zdobí plastiky andílků a soviček a nápisy "Život, Kapitál, Pojišťuje, Důchod, Věno". Kolem oválných okének polopatra pod hl. římsou je rozvinut veliký plastický nápis "Praha" zakomponovaný do barevného pásu s florální ornamentikou. Na okrajích atikových štítů nad hl. římsou stojí ženská a stařeská figura. Další cenné uměleckořemeslné prvky fasády přestavuje zábradlí balkónu v 2.p., úchyty praporových žerdí v úrvoni polpatra a další čtyři vlajkové žerdi nad hl. římsou. Hodnotná je i secesní mříž hlavního vchodu s nápisem "Pojišťovna Praha", doplněna v 60. letech nápisem "Viola", dekorativní dlažba chodníku v průjezdu, dnes silně poškozená, a barevná vitráž ve dveřích do dvora. (zdroj: podklady Ing. Arch. Rákosníková)
Historické fotografie a dokumentace
Dokumentace
List vlastnictví
9. 3. 2011