Zastavěná plocha: 592m2
Podlahová plocha: 3063m2
Počet nadzemních podlaží: 6
Počet podzemních podlaží: 2
Pozemky: 2064
Celková ploc
ha pozemků: 592m2
Popis nemovitosti:
Předchůdce dnešního domu zde stál již od založení Nového Města. Byl v něm
pivovar později velká tržnice na obilí, máslo a pivo. Byl jedním z mnoha domů, který měl věž. Zánik
tohoto historického domu paradoxně nastal tehdy, když jej koupil významný funkcionář četných
památkových institucí arch. Antonín Wiehl. Ten si na části pozemku někdejšího objektu postavil v
letech 1895-96 podle vlastního návrhu svůj dům. Tato novorenesanční stavba má na fasádách
ornamentální výzdobu podle návrhu arch. Josefa Fanty a malířskou výzdobu Mikoláše Alše. Je to
cyklus o životě obchodníka, jehož motivem byl fakt, že dům stojí uprostřed pražského obchodního
života. Dle vyobrazení se děj odehrává v 15. století, a to v průřezu od narození až do smrti.
V pravém obrazu je „Křest“ v kostele nad ním symbol mateřství, česká kojící matka s průpovědí: „Baba přede – Bůh jen nitku vede“. Následuje „Vyučování“ na renesanční arkádě se znakem města. Nad obrazem ztepilý student s knihou nápis: „Strom jak vzroste, tak stojí“. Z hocha se stal muž, má „Svatbu“ a z kostela si odvádí choť. Nad svatbou je svůdná dívka s jablkem poznání v ruce a nápis: „Máš mne, nedbáš, ztratíš – poznáš“. V obrazu „Obchod“ zapisuje zámožný kupec u pultu cizozemské zboží, jeho mladý synek si na žoku s kotvou hraje s modelem loďky. Větší hoch přináší balíky zboží. Nad obrazem blahobytná postava primase s královskou privilejí město a s holí s přesahující rukou na znamení věrnosti králi. Město ohrozil nepřítel. Z obchodníka, se stal vítězný bojovník, který je za zásluhy „Pasován na rytíře“ na hradbách města samotným králem za přítomnosti královny a měšťanů. Postava obrněného rytíře s tesaným mečem nad pasováním s nápisem: „ Neobráníš-li, nevyprosíš“. Kupec zestárl, stal se dědem a usedl uprostřed rodiny synovy, aby se ve svém „Stáří“ po životní práci s ní rozloučil v očekávání závěru života. Slovanská bohyně Morana připravila si již luk se šípem, jen čeká na konec loučení a nad ní průpověď hlásá: „Proti Moraně, není kořeně“. Antonín Wiehl pak tento svůj dům odkázal národohospodářskému ústavu České akademie. (zdroj: http://www.atlasceska.cz/praha/wiehluv-dum/)
V pravém obrazu je „Křest“ v kostele nad ním symbol mateřství, česká kojící matka s průpovědí: „Baba přede – Bůh jen nitku vede“. Následuje „Vyučování“ na renesanční arkádě se znakem města. Nad obrazem ztepilý student s knihou nápis: „Strom jak vzroste, tak stojí“. Z hocha se stal muž, má „Svatbu“ a z kostela si odvádí choť. Nad svatbou je svůdná dívka s jablkem poznání v ruce a nápis: „Máš mne, nedbáš, ztratíš – poznáš“. V obrazu „Obchod“ zapisuje zámožný kupec u pultu cizozemské zboží, jeho mladý synek si na žoku s kotvou hraje s modelem loďky. Větší hoch přináší balíky zboží. Nad obrazem blahobytná postava primase s královskou privilejí město a s holí s přesahující rukou na znamení věrnosti králi. Město ohrozil nepřítel. Z obchodníka, se stal vítězný bojovník, který je za zásluhy „Pasován na rytíře“ na hradbách města samotným králem za přítomnosti královny a měšťanů. Postava obrněného rytíře s tesaným mečem nad pasováním s nápisem: „ Neobráníš-li, nevyprosíš“. Kupec zestárl, stal se dědem a usedl uprostřed rodiny synovy, aby se ve svém „Stáří“ po životní práci s ní rozloučil v očekávání závěru života. Slovanská bohyně Morana připravila si již luk se šípem, jen čeká na konec loučení a nad ní průpověď hlásá: „Proti Moraně, není kořeně“. Antonín Wiehl pak tento svůj dům odkázal národohospodářskému ústavu České akademie. (zdroj: http://www.atlasceska.cz/praha/wiehluv-dum/)
Dokumentace
List vlastnictví
9. 3. 2011